Nebývá mým zvykem veřejně reagovat na články v tisku. Po přečtení příspěvku Výboru TJ Sokol však nemohu zůstat bez komentáře. Komentář, který hovoří o žalostném stavu tělesné výchovy poškozuje naši školu. Pisatel, výbor TJ Sokol, dle oficiálních stránek Sokola, zastoupený předsedou p. Faltýnkem a místopředsedou p. Klímou činí závěry zprostředkované jednou osobou při jediné návštěvě školy, bez zjištění dalších informací. Ráda bych zde uvedla několik faktů, a je na čtenářích, ať sami posoudí. Na 1. stupni všichni učitelé splňují požadavky pro kvalifikovanou výuku TV. Neaprobovanost na 2. stupni neznamená, že zde výuka neprobíhá, nebo je vedena neprofesionálně. Všichni ti, kteří se na výuce podílejí, odvádějí kvalitní práci, navíc se každý rok dále vzdělávají a navštěvují odborné semináře. Výsledkem našeho společného snažení je účast žáků na nejrůznějších sportovních akcích a soutěžích. Nyní malý přehled. V tomto školním roce jsme se pravidelně zúčastňovali florbalových turnajů, soutěže ve vybíjené, přehazované, minikopané, McDonald´s cupu, atletických závodů v Šumperku a Olomouci, kde si naši žáci vyzkoušeli prostředí velkého sportoviště, někteří se dokonce velmi dobře umístili. Uspořádali jsme sportovní dopoledne na stadionu v Šumperku a po otevření nového sportoviště ve škole proběhly atletické závody. Pravidelně jezdíme na přespolní běh do Rohle, na škole působí kroužek pohybových her, florbalu, šachu a stolního tenisu, ve kterém probíhá každoroční turnaj. Již tradičně jezdíme s dětmi na bruslení do Šumperka, samozřejmostí je lyžařský a plavecký kurz. Ani o letních prázdninách nezůstane naše sportoviště prázdné. V okresním hodnocení škol ve sportovních soutěžích do 250 žáků se naše děti umístily v celkovém bodování na 2. místě.
Pro obohacení zkušeností jsme v dobré víře využili nabídku pana Radima Netopila, profesionálního trenéra fotbalové asociace, který na jaře navštívil naši školu a ukázal nám, jak může vypadat trénink mladých sportovců. Měli jsme ze společného setkání dobrý pocit. O to víc mě překvapila reakce pana trenéra a jeho hodnocení našich dětí. Dovoluji si zde přednést malou poznámku o tom, že výuka ve škole, kde jsou společně různě sportovně nadané, vyspělé, či nějakým způsobem hendikepované děti se může značně lišit v tom, jak probíhá trénink dětí se společným zájmem a motivací.
Práce s dětmi je náročná, zaujmout děti v dnešní době není vždy jednoduché. Cesta k cíli bývá někdy velmi dlouhá a trnitá. Tím, že děti podporujeme, se nám to mnohdy daří. Podařilo se to i místním hasičům a myslivcům, kteří si svoje příznivce mezi dětmi našli a s naší školou spolupracují. Našim přáním je, aby i místní organizace Sokola si místo kritiky našla cestu k mladým sportovcům, třeba nabídkou sportovních kroužků.
Negativní článek v novinách zamrzí, ale pro nás je důležité, že víme, že se věci nemají tak, jak autor článku uvádí. Jedním z důvodů je i fakt, že mnozí rodiče doporučují naši školu právě proto, že nabídka sportovních aktivit je u nás velká.
Závěrem cituji slova jedné naší žačky při otevírání nového hřiště: „Paní učitelko, víte, jaký pocit ve mně vzbuzuje naše nové hřiště?“
„Touhu běžet.“
Tato slova hovoří za vše. Naše děti nejsou nejhorší, jsou báječné a snaží se, jak jen je to možné a je jen na nás dospělých, jak jim na jejich cestě pomůžeme.
Veronika Korgerová,
Z. Hořava, D. Kropáčová, L. Crhonková, Z. Kamler, P. Hrubá, I. Vamvakašová, J. Macháčková, J. Březinová, M. Vetelská, M. Koníčková, D. Boxanová, K. Hasmannová, A. Vykonalová, V. Vitásková, K. Němcová